Šlágr Ligy národů UEFA skončil vítězstvím Španělska, které na půdě soupeře porazilo Anglii 3:2. Tímto výsledkem prodloužilo svou sérii bez porážky ve všech soutěžích na 39 zápasů a dále upevnilo své prvenství v historické tabulce nejdelších sérií národních týmů bez prohry. Když „matadoři“ nastupovali na hřiště, jejich Levné Dětský fotbalový dres – zářivě červené se zlatými prvky – doslova žhnuly jako plápolající vlajky na pozadí jasně osvětleného stadionu Wembley. Když kamera zabrala mladíka Lamina Yamala, ten si popotáhl lem Levné Dětský fotbalový dres Španělsko, jako by světu připomínal: nejedná se o běžnou návštěvu silného týmu; přijíždějí králové – úřadující mistři Evropy a držitelé titulu pro mistrovství světa 2026 –, aby si „přišli pro to, co jim právem náleží“. Dres zůstal stejný, avšak jeho váha jako by vzrostla pod tíhou jejich mistrovských úspěchů.

V čem spočívá síla této éry španělského fotbalu? Není to tím, že by nikdy nechybovali; jde spíše o to, že i poté, co Harry Kane neproměnil penaltu a oni o poločase prohrávali, si udrželi víru, že jejich další přihrávka dokáže soupeřovu obranu roztrhat na kusy. Od gólu a asistence Baeny po jeho příchodu z lavičky až po rozhodující úder Oyarzabala ve Wembley – za tím vším stojí sebevědomí pramenící z neúnavné vítězné šňůry táhnoucí se od Eura 2024 až k mistrovství světa 2026. Týmy zvyklé vítězit nepropadají panice, když prohrávají; jejich kolektivní paměť jim totiž říká, že na konci to budou právě ony, kdo zůstane stát jako vítěz. Skutečné kouzlo fotbalu nespočívá ve vedení od začátku do konce, nýbrž v odvaze ovládat míč a pronikat s ním až do soupeřova pokutového území, i když je tým v červeno-žlutém zahnán do úzkých.

Toto vítězství v poměru 3:2 by tedy nemělo být vnímáno pouze jako „další prohra Anglie“. Představuje to novou kapitolu v příběhu španělské dynastie: triumfy na turnajích v rychlém sledu za sebou, šňůru 39 zápasů bez porážky a hladké předání pomyslné štafety od zkušeného jádra týmu k mladým talentům. „Matadoři“ proměnili reprezentační fotbal v krásnou, systematickou uměleckou formu. Ve Wembley sice nepršelo, ale když vlna červené a žluté barvy opadla, všem bylo jasné: otázkou u tohoto španělského celku není, *zda* prohraje, nýbrž *kdy* nakonec ze scény ustoupí. Prozatím jsou však jasně odhodláni dál oblékat tyto dresy a pokračovat ve své cestě mnohem dál.