Ve světě fotbalu jsou některá jména předurčena k tomu, aby se stala synonymem pro slávu. Když Luis de la Fuente stojí u postranní čáry oděn v zářivě červeném Španělsko Fotbalové dresy Personalizace reprezentace, v jeho pohledu se zračí nejen hlad po vítězství, ale také hluboké poslání: stát v čele renesance španělského fotbalu. Od mládežnických akademií až po seniorský národní tým, od mistrovství Evropy hráčů do 21 let až po mistrovství světa – tento nenápadný a pragmatický trenér dokázal díky třinácti letům neochvějného odhodlání dodat španělskému Levné Dětský fotbalový dres punc legendy. Po skončení mistrovství světa v roce 2026 prodloužil svou smlouvu s Královskou španělskou fotbalovou federací až do roku 2032. Nadcházející dvě mistrovství Evropy a jeden světový šampionát tak budou i nadále prezentovat fotbalovou filozofii kouče, kterému se podařilo získat kompletní sbírku hlavních trofejí.

Od chvíle, kdy v lednu 2023 oficiálně převzal španělský seniorský tým, ušel De la Fuente mimořádnou vítěznou cestu. Díky triumfům v Lize národů UEFA (2023), na mistrovství Evropy (2024) a na mistrovství světa (2026) – a to vše v průběhu pouhých tří let – se stal prvním trenérem ve světovém fotbale, který získal tento „grand slam“ nejvýznamnějších titulů. Tento úspěch nepatří jen jemu osobně, ale celému španělskému fotbalovému ekosystému. Jeho ocenění titulem „Trenér roku“ v anketě Zlatý míč (Ballon d'Or) za rok 2026 je pak definitivním potvrzením jeho trenérských kvalit.

Cesta k mistrovské slávě však nikdy není snadná a nevede k ní žádná zkratka. Než De la Fuente převzal seniorský výběr, strávil řadu let zdokonalováním svého řemesla u španělských mládežnických týmů. Působení u reprezentací do 19 a 21 let mu umožnilo hluboce a detailně pochopit podstatu španělského systému výchovy talentů, zatímco jeho vítězství na evropských šampionátech hráčů do 21 let znamenala jeho postup z úrovně práce s mládeží až na samotný vrchol tohoto sportu. Třináct let soustavného úsilí – nespočet dní a nocí strávených pilováním taktiky a rozvojem hráčů – nakonec přineslo onu výjimečnost, jejímž jsme dnes svědky. Ať už v roli hráče, či trenéra, vítězství bylo vždy plodem tvrdé dřiny a vytrvalosti. Když na stupních vítězů opět zavlály španělské barvy, nebyli jsme svědky pouze korunovace trenéra, ale jasného důkazu síly fotbalové velmoci, která dlouho zrála, až konečně naplno rozkvetla. Gratulace patří de la Fuentemu – mistrovskému trenérovi, který si tento triumf skutečně zaslouží.